Školní řády

 

 

 

V souladu s § 30 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění pozdějších předpisů.

 

 

  1. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců
  2. Provoz a vnitřní režim školy
  3. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a prevence patologických jevů
  4. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

Přílohy:

          Řád ŠD

          Řád ŠJ

          Řád MŠ

I. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

Práva žáků:

Žáci mají právo:

  • na vzdělání podle školního vzdělávacího programu
  • na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností
  • jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci možností školy
  • na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání
  • zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat
  • vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky mohou vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy
  • na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání
  • na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jejich rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jejich morálku
  • na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením
  • na svobodu ve výběru kamarádů
  • na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny
  • na to, aby byl respektován soukromý život a život jejich rodiny
  • na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jejich věku
  • na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jejich tělesný a duševní vývoj
  • v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího
  • jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, výchovného poradce či jinou osobu.
  • na rovnoměrné rozvržení písemných zkoušek
  • zapojit se do reprezentace školy a účasti na veřejných vystoupeních, do akcí školy (ŠvP. LVZ, aj.)
  • řešit své problémy s třídním učitelem, výchovným poradcem, školním psychologem, metodikem prevence, vedením školy, s každým pedagogickým pracovníkem

Povinnosti žáků:

  • řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat
  • dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti
  • nepoškozovat zařízení školy
  • neopouštět školu, nevzdalovat se při vyučování nebo školních akcích bez souhlasu pedagogických pracovníků
  • dodržovat pravidla slušného chování
  • plnit pokyny pedagogických pracovníků a zaměstnanců školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem:
  • účastnit se výuky podle rozvrhu
  • zúčastnit se výukových programů, besed, anket i dotazníků související s problematikou rizikových projevů chování
  • na vyučování přicházet včas
  • mít připraveny pomůcky na hodinu
  • mít připravenu žákovskou knížku (deníček) na dopolední i odpolední vyučování
  • respektovat pokyny všech vyučujících, vychovatelek ŠD a ostatních zaměstnanců školy
  • odkládat obuv a svrchní oděv včetně pokrývek hlavy v šatně, ve škole používat přezůvky
  • všechny své věci mít označeny jménem a příjmením
  • dodržovat pořádek a čistotu ve škole i okolí školy

 

Práva zákonných zástupců žáků:

Zákonní zástupci žáků mají právo:

  • na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svých dětí
  • volit a být voleni do školské rady
  • vyjadřovat se k práci školy a rozhodnutím týkajících se podstatných záležitostí jejich dětí
  • na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu
  • požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu
  • seznámit se s výroční zprávou školy a hodnocením školy
  • účastnit se akcí pro rodiče a děti

Povinnosti zákonných zástupců žáků:

 

      Zákonní zástupci žáků a nezletilých dětí mají povinnost:

  • zajistit, aby žák docházel řádně do školy, byl dostatečně připraven a vybaven k výuce
  • na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka
  • informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. Při výskytu vší u dětí je nutno postupovat dle doporučení KHS
  • realizovat platbu za pobyt žáka v ŠD
  • osobně přihlásit nebo odhlásit žáka ze školy
  • pravidelně sledovat informace školy, věnovat pozornost průběhu vzdělávání a bezpečnosti dětí
  • dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem v žákovské knížce
  • oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 a 3 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích

 

II.              Provoz a vnitřní režim školy

  • Žáci přicházejí do školy hlavním vchodem, který se otevírá v 7,40 hod. Začíná - li vyučování žáků v jinou dobu, přicházejí nejpozději 10 minut před zahájením vyučovací hodiny. Nejpozději 5 minut před zahájením hodiny jsou již ve třídě.
  • Pravidelné vyučování je zahájeno vždy v 8,00 hodin, začíná-li výuka 0. hodinu od 7,00 hod., žáci čekají před budovou na vyučujícího, který si je odvádí do šatny.

Organizace vyučování:

  1. hod 07,00 - 07,45                         
  2. hod 08,00 - 08,45                         
  3. hod 08,55 - 09,40             
  4. hod            10,00 - 10,45              
  5. hod            10,55 - 11,40           
  6. hod            11,50 - 12,35
  7. hod            12,45 – 13,30
  8. hod 13,40 – 14,25
  9. hod 14,35 – 15,20
  10. hod 15,40 – 16,25

            Odpolední výuka začíná po 50 - minutové přestávce.

            Při odpoledním vyučování se žáci shromažďují před školou, odkud si je vyzvedávají vyučující.

Žáci mají zakázáno zdržovat se v šatnách.

  • Všichni žáci jsou povinni se přezouvat, svrchní oděv, obuv a pokrývku hlavy ukládat v šatnách. Žáci, kteří přijdou z různých důvodů později do školy, uloží své věci do třídy a hned o přestávce si je se službou odnesou do šatny. Pro pobyt ve škole používají hygienicky nezávadnou domácí obuv, která nezanechává stopy na podlahové krytině. V šatnách není dovoleno ponechávat věci v době mimo vyučování. Svršky a obuv by měly být podepsány nebo označeny.
  • Klíče od třídy jsou umístěny na vrátnici. Vyzvedává a vrací je vyučující. Žákům se zakazuje vstup na vrátnici za účelem vyzvednutí klíče.
  • Žáci chodí do školy čistě a slušně oblečeni, dbají na svou osobní hygienu. Ve škole se řídí pokyny pedagogických pracovníků, respektují pokyny správních zaměstnanců.
  • Žáci zdraví všechny dospělé osoby v budově. Členy pedagogického sboru oslovují „pane učiteli“ („paní učitelko“), vedení školy „paní ředitelko“, „paní zástupkyně“.
  • Před zahájením vyučovací hodiny si žáci připraví potřebné pomůcky. Na začátku i konci vyučovací hodiny se žáci postaví. V hodině pracují podle pokynů vyučujícího, během výuky neruší. Jsou povinni respektovat zasedací pořádek. Nemá-li žák potřebné pomůcky pro výuku nebo nevypracoval-li domácí úkol, omlouvá se vyučujícímu vždy na začátku hodiny.
  • Po zvonění sedí žáci v lavicích. Pokud se nedostaví vyučující do pěti minut po zvonění, oznámí jeho nepřítomnost žákovská služba v ředitelně nebo v kanceláři zástupce.
  • Služba týdne dbá na čistotu a pořádek ve třídě, odpovídá za čistě umytou a utřenou tabuli. Po skončení vyučování a opuštění kmenové třídy kontroluje ve spolupráci s vyučujícím poslední hodiny pořádek ve třídě.
  • Žákům je zakázáno nosit do školy cenné předměty, větší finanční částky a předměty s výukou nesouvisející, nedoporučujeme mobilní telefony. Škola nenese odpovědnost za ztrátu nebo poškození těchto předmětů. V případě výběru většího obnosu peněz, žák, pokud možno ihned po příchodu do třídy, odevzdá peníze příslušnému učiteli.
  • Žákovský sešit přinášejí žáci do školy denně. Na požádání jej předloží učiteli. Je zakázáno v něm přepisovat jakýkoliv zápis. Ztrátu žákovského sešitu nahlásí žák třídnímu učiteli a postupuje podle jeho pokynů. Při opakovaném zapomínání žákovského sešitu bude žák kázeňsky potrestán.
  • Okna ve třídě otevírají a zavírají žáci na pokyn vyučujícího, se žaluziemi manipulují pouze s jeho svolením.
  • V průběhu přestávky se žáci chovají slušně, ukázněně a bezpečně, respektují pokyny dozírajícího učitele. Nezdržují se v prostorách šaten, po schodišti chodí vždy vpravo, zdržují se pouze na chodbě, kde se nachází jejich třída. Je zakázáno bezdůvodně přecházet do jiných prostor.
  • Po skončení vyučování uklidí žák své pracovní místo, židli uloží na lavici a za dozoru učitele přejde do prostoru šaten. Odchází-li žáci do odborných učeben na poslední vyučovací hodiny, uklidí si vždy před odchodem své pracovní místo v učebně. Po ukončení vyučování a úklidu třídy odcházejí všichni žáci společně s vyučujícími do šatny. Žáky, kteří se stravují ve školní jídelně, odvede vyučující do jídelny. Po dobu oběda vykonávají službu v šatnách pouze určení žáci. Ostatním není pobyt v šatnách povolen. Po ukončení oběda používají žáci WC v přízemí na pavilonu B. Mezi dopoledním a odpoledním vyučováním zajistí škola dozor nad žáky v literární učebně.
  • V případě, že byla poškozena věc v hodnotě nad 500,- Kč, bude sepsána pojistná událost – viz Pojistná smlouva. Věci nižší hodnoty nespadají do pojistné události, a proto nemohou být odškodněny.
  • Žáci jsou povinni šetrně zacházet se školním majetkem, učebnicemi a učebními pomůckami.  Dojde-li k poškození školního majetku nebo učebnice, je žák povinen škodu nahradit. Svévolné poškozování školního majetku se považuje za vandalství, rodiče žáka uhradí opravu v potřebném rozsahu.
  • Přestávky jsou vyhrazeny k odpočinku a přípravě potřeb pro další vyučovací hodinu. Žáci tráví přestávku na poschodích svých tříd. Je zakázáno hlasité přehrávání zvukových nahrávek z mobilního telefonu.
  • V případě nepřítomnosti žáka pro nemoc oznámí rodiče žáka třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti nejpozději do tří dnů od počátku nepřítomnosti. Po návratu do školy předkládá žák do 2 dnů třídnímu učiteli písemnou omluvenku v žákovské knížce podepsanou jedním z rodičů nebo zákonných zástupců. Není-li nepřítomnost řádně a včas omluvena, je považována za neomluvenou.
  • V případě vážných důvodů mohou rodiče žáka požádat o uvolnění z vyučování předem a to písemnou formou:
  • jedna vyučovací hodina – vyučující příslušného předmětu
  • třídního učitele, není-li uvolnění delší než jeden den
  • ředitele školy prostřednictvím třídního učitele při uvolnění na dva a více dnů na základě písemné žádosti rodičů
  • K lékařskému vyšetření chodí žáci v době vyučování jen v nutných případech, a to po dobu nezbytně nutnou.

Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si vyzvedávají žáka ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění.

  • V případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbání povinné školní docházky budou rodiče předvoláni na výchovnou komisi a škola bude požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře. V odůvodněných případech má škola právo vyžadovat na omluvu nepřítomnosti žáka potvrzení lékaře.
  • Žák, kterému je nevolno, může odejít domů pouze v doprovodu rodičů, zákonného zástupce nebo na základě písemného pověření jiné osoby zákonným zástupcem.
  • Při delší absenci z důvodu nemoci je v zájmu žáka zajímat se dle možností daných zdravotním stavem o probírané učivo. Prostřednictvím rodičů nebo spolužáků si zajistí přehled učiva, případně domácí úkoly. Po návratu do školy má právo na přiměřenou dobu k doučení učiva před zkoušením.
  • Úřední hodiny v kanceláři školy jsou pro žáky v době hlavní přestávky. Žáci nevstupují bez vyzvání do sborovny či kabinetů.
  • O akcích konaných mimo místa, kde škola uskutečňuje vzdělávání, budou zákonní zástupci informováni 2 dny předem prostřednictvím žákovské knížky a deníčku (místo a čas shromáždění žáků, ukončení akce, rozchod).

 

III.             Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a prevence patologických jevů

  • pro zajištění bezpečnosti a úrazové prevence dodržovat pravidla hygieny a bezpečnosti ve škole i mimo školu
  • žáci se nemohou pohybovat po škole bez přezůvek. Používat zdravotně vhodné přezůvky.
  • v  TV a PČ odložit na určené místo veškeré ozdobné a jiné předměty, např. náramky, náušnice, náhrdelníky, prsteny, ozdobné kroužky, piercing aj. (v TV je uloží vyučující do uzamykatelné skříňky v tělocvičně)
  • ohlásit každý úraz ihned třídnímu učiteli nebo některému zaměstnanci školy
  • ohlásit každé poškození nebo závadu vyučujícímu, třídnímu učiteli
  • ohlásit ztrátu osobní věci okamžitě vyučujícímu nebo třídnímu učiteli. Nalezené věci se odevzdávají vyučujícímu, do kanceláře školy nebo na vrátnici
  • pro zajištění pitného režimu si žáci nosí vlastní nápoje v nerozbitných lahvích, v případě nutnosti se mohou napít v průběhu hodiny
  • otužování provádí častým větráním dle pokynů vyučujících
  • žákům je zakázáno ponižování, tělesné ubližování a veškerá činnost, která by vedla k ohrožování zdraví žáků. Všichni žáci jsou povinni své zdraví a zdraví spolužáků chránit
  • do školy nesmí žák nosit předměty způsobující úraz (např. piercing, zbraně, makety zbraní, zapalovače aj.)
  • všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky a manipulovat s nimi
  • školní chodby nejsou určeny ke sportování ani míčovým hrám. Je zakázáno v prostorách školy provádět salta a jiné parkurové prvky
  • každý úraz musí ihned ohlásit třídnímu učiteli, dozírajícímu učiteli nebo některému zaměstnanci školy
  • při přesunu žáků mimo svou třídu, kdy věci žáků v ní zůstávají, zabezpečí třídu uzamknutím šatnář nebo jeho zástupce
  • do šaten u Tv odcházejí žáci 5 min. před začátkem hodiny, do ostatních učeben, 2 minuty před začátkem hodiny. V těchto učebnách se řídí provozními řády a bezpečnostními pravidly, s nimiž je vyučující seznámí na počátku školního roku
  • v letním období se o přestávkách využívá atrium školy – platí stejná pravidla pořádku a bezpečnosti
  • v zimním období je zakázáno tvoření klouzaček a koulování v areálu školy
  • žák nesmí používat mobilní telefony, přehrávače a příslušenství v době vyučování. Za jejich ztrátu či poškození při nedodržování pokynů nenese škola zodpovědnost. Mobilní telefon musí být v době vyučování vypnutý a uložený ve školní tašce. Ztrátu takového elektronického zařízení či jiných cenných předmětů je žák povinen ohlásit třídnímu učiteli nebo jinému vyučujícímu ihned po zjištění této skutečnosti.
  • žák má zákaz používat a manipulovat s elektrickými zásuvkami a spotřebiči
  • je zakázáno zacházení s otevřeným ohněm

Dle metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních, č. j. 22294/2013 – 1: Projevy šikanování mezi žáky (tj. cílené a opakované fyzické násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií k znevažování důstojnosti a další podobné projevy), kterých by se dopouštěl kdokoli vůči komukoli (žáku i dospělému), jsou v prostorách školy a při všech školních akcích a aktivitách přísně zakázány. Jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu a škola bude postupovat v souladu se školním programem proti šikaně. Vždy budou informováni zákonní zástupci žáků. O konkrétním výchovném opatření rozhoduje ředitel školy po projednání na výchovné komisi a pedagogické radě. V úvahu připadá napomenutí, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy nebo snížený stupeň z chování dle závažnosti problému. V závažnějších případech má škola dle platných zákonů ohlašovací povinnost vůči některým institucím (např. odbor sociálně – právní ochrany dítěte, Policie ČR aj.). Pracovníci školy jsou povinni šikanování žáků předcházet, projevy šikany neprodleně řešit a každému oznámení věnovat patřičnou pozornost.

Prevence patologických jevů

 

Žák má možnost:

  • ohlásit každé podezření na ubližování spolužákům
  • upozornit na problémy také prostřednictvím Rady žáků, schránky důvěry

 

Žák má zákaz:

  • distribuovat a šířit omamné a psychotropní látky, které jsou v ČR zakázány, škola je povinna takový trestný čin překazit a oznámit věc policejnímu orgánu a orgánu na sociálně právní ochranu dětí
  • používat mobilní telefon ve vyučování (je vypnut a bezpečně uložen ve školní tašce). Ve výuce i mimo ni je zakázáno nahrávat či fotografovat žáky, učitele a jiné zaměstnance školy bez jejich souhlasu. Rovněž je zakázáno vyhrožovat, zesměšňovat a obtěžovat druhé prostřednictvím mobilních telefonů i sociálních sítí. V případě porušení zákazu bude žákovi udělen po jednání s rodiči kázeňský postih, popř. se může škola obrátit na orgány činné v trestním řízení.
  • před vstupem do školy požít jakýchkoliv návykových látek, které ovlivňují rozpoznávací schopnosti a snižují sebeovládání (veškeré omamné a psychotropní látky, alkohol, chemikálie, barbituráty a další)
  • přinášet a konzumovat omamné a psychotropní látky, alkohol a jiné zdraví nebezpečné jedy, prekurzory a chemikálie do školy nebo do jiných prostor, kde probíhá školní vyučování, jakož i na školní akce
  • nosit a používat nebezpečné předměty, zbraně, napodobeniny zbraní a předměty, které se jako zbraně dají použít (výbušniny, pyrotechnické výrobky, paralyzéry, spreje, zapalovače a jiné obdobné předměty ohrožující život a zdraví dalších osob)
  • kouřit v prostorách školy a jejím bezprostředním okolí i při všech akcích organizovaných školou (tento zákaz se týká i elektronických cigaret, žvýkacího tabáku a vodních dýmek apod.)
  • sledovat v učebnách školy webové stránky s obsahem ohrožující mravní výchovu dětí a mládeže, dále stránky podporující rasismus, xenofobii a jiné nesnášenlivé chování

IV.            Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

  1. Zásady hodnocení vzdělávání a chování
  • Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
  • Při hodnocení žáků lze používat i mezistupně (-, +). Toto hodnocení se netýká klasifikace vysvědčení.
  • Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů.
  • Hodnocení žáka je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné.
  • Každé pololetí vydává škola žákovi vysvědčení, za 1. pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
  • Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.
  • Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
  • Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
  • Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
  • Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru v daném klasifikačním období.
  • Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
    • průběžně prostřednictvím žákovské knížky
    • před koncem každého čtvrtletí
    • případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka
  • V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.
  • Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikování za pololetí ve všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
  • Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených školním vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  • Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců od skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  • Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
  • Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
  • Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
  • Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
  • Při hodnocení přihlíží učitel k věku žáka, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
  • Při hodnocení posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému subjektivnímu vlivu.

 

  • Zásady pro hodnocení chování ve škole
  • Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
  • Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování Školního řádu během klasifikačního období.
  • Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
  • Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.
  • Nedostatky v chování žáků se projednávají na pedagogické radě.
  1. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
  • Žák má právo vyjádřit své sebehodnocení, které je součástí procesu hodnocení.
  • Sebehodnocení má zvyšovat žákovu motivaci a zájem o školní práci.
  • Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě s žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.
  • Při sebehodnocení se žák učí popsat:
    • co se mu daří
    • co mu ještě nejde
    • jak bude pokračovat dál
  • Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
  • Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
  1. Stupně hodnocení prospěchu a chování, jejich charakteristika, stanovená kritéria
  • Stupně hodnocení prospěchu
  • Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

  • předměty s převahou teoretického zaměření
  • předměty s převahou praktických činností
  • předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

  • Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědní předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

    • ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti.
    • schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí
    • kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost
    • aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim
    • přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
    • kvalita výsledků činností
    • osvojení účinných metod samostatného studia.

     Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

            Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

  • Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při klasifikaci v předmětech s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

    • vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem
    • osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce
    • využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech
    • aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa v praktických činnostech
    • kvalita výsledků činnosti
    • organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti
    • dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
    • hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci
    • obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

      

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

           

            Stupeň 1 (výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vtah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostřední. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští velkých chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá o ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

  • Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

    • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
    • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
    • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti
    • kvalita projevu
    • vztah žáka k činnostem a zájem o ně
    • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti
    • v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

     Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

            Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je estetický, působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný n základ využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

  • Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace na vysvědčení hodnotí stupni:

  1. 1 – velmi dobré
  2. 2 – uspokojivé
  3. 3 – neuspokojivé

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušnému chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

  1. Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

Ředitel školy nebo zástupce jiných institucí může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění. Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky (deníčku), na zvláštním formuláři, výjimečně v doložce na vysvědčení.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

    • napomenutí třídního učitele
    • důtku třídního učitele
    • důtku ředitele školy

Tato opatření předcházejí zpravidla před snížením stupně z chování. Opatření k posílení kázně žáků se ukládají za závažná nebo opakovaná provinění proti vnitřnímu řádu školy a podle závažnosti provinění. Třídní učitel může žákovi udělit napomenutí nebo důtku. Udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy.

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly, jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do katalogových listů žáka. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

Opatření k posílení kázně a snížené stupně z chování za neomluvenou absenci:

  • napomenutí třídního učitele – do 2 hodin
  • důtka třídního učitele – do 6 hodin
  • důtka ředitele školy – do 10 hodin
  • 2. stupeň z chování – do 30 hodin
  • 3. stupeň z chování – nad 30 hodin

Při ukládání opatření k posílení kázně v tomto bodě je nutno přistupovat individuálně s ohledem na příčiny vzniku neomluvené absence a rodinné prostředí žáka.

  1. Získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

    • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
    • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
    • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy
    • kontrolními pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami
    • analýzou různých činností žáka
    • konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)
    • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky – současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích.

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné …). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu (školní matriky) a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole (na 2. stupni třídní učitel).

Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat – tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10 dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

  • Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
    • neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
    • žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací
    • účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
    • před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva
    • prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva
    • za zapomenutí domácího úkolu neklasifikují žáka nedostatečnou

Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučeními psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

Domácí úkoly mají být pravidelně kontrolovány, jejich četnost zvažuje vyučující dle potřeb. Hodnocení domácích úkolů má mít především charakter motivační, je vhodné hodnotit i slovně. Nevypracovaný úkol nelze hodnotit známkou.

Přechází-li žák do jiné školy po 15. listopadu nebo do 15. dubna, dokumentace obsahuje návrh hodnocení v jednotlivých předmětech jako podklad pro celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období.

  1. Komisionální a opravné zkoušky

Komisionální zkouška

  • Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
    • má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí
    • při konání opravné zkoušky

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

  • Komise je tříčlenná a tvoří ji:
  • předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
  • zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu
  • přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

  • Opravná zkouška

Opravné zkoušky konají:

    • žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy
    • žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy stanovit žákovi náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

Třídní učitel zapíše do třídního výkazu žákovi, který koná opravnou zkoušku:

Vykonání opravné zkoušky (třídní výkaz – poznámka)

Žák vykonal dne … opravnou zkoušku z předmětu … s prospěchem …

Nedostavení se k opravné zkoušce (třídní výkaz – poznámka)

Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch v předmětu … zůstává nedostatečný.

  1. Klasifikace a hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení poradenských zařízení a uplatňují je při hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv.

Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při hodnocení se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

Hodnocení je provázeno vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

Děti, u kterých jsou diagnostikovány specifické vývojové poruchy učení, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči i odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnějším ohodnocení výkonu dítěte. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči.

Ředitel školy může povolit na základě doporučení poradenského zařízení, aby byl pro žáka se speciálními vzdělávacími potřebami vypracován příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí v pololetí a na konci školního roku.

Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

  1. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení:

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 - výborný

ovládá bezpečně

2 - chvalitebný

ovládá

3 - dobrý

v podstatě ovládá

4 - dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

Úroveň myšlení

1 - výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 - chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 - dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 - výborný

výstižné a poměrně přesné

2 - chvalitebný

celkem výstižné

3 - dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 - dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný

i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 - výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 - chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 - dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 - dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Píle a zájem o učení

1 - výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 - chvalitebný

učí se svědomitě

3 - dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 - dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

         

Chování

1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

  1. Klasifikace a hodnocení žáků- cizinců

Při hodnocení žáků – cizinců se úroveň znalostí hodnotí klasifikací, nebo i slovně.

Slovní hodnocení obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Slovní hodnocení může být na konci 1. pololetí souhrnné za všechny předměty, lze ho použít i pro hodnocení chování žáka. Pokud žák – cizinec v plné míře neovládá český jazyk, je mu vypracován interní individuální plán učiva, pomocí kterého překonává jazykové bariéry.

  1.  Hodnocení a klasifikace v 1. ročníku

V 1. ročníku lze hodnotit prospěch i chování žáků i grafickou formou (razítka, obrázky atd.) Toto hodnocení slouží k pozitivní motivaci žáků a netýká se klasifikace na vysvědčení.

Řád školy schválen Pedagogickou radou dne 29.8.2019                                                                                                                           

   

                                                                                                          Mgr. Radka Palátová

                                                                                                                  ředitelka školy

      V Ostravě – Dubině: 29.8.2019, s účinností od 2. 9. 2019

                                                                                                          Mgr. Radka Palátová

                                                                                                                  ředitelka školy